Agenturní zaměstnanci a bezpečnost práce II.

V minulém článku jsme se obecně zaměřili na pracovníky (zaměstnance), kteří jsou zaměstnaní přes agenturu práce a nyní se zkusíme více orientovat na problematiku zaměstnávání cizinců a konkrétní podmínky zaměstnanců u uživatelů zejména v oblasti BOZP a PO.

Zaměstnání zprostředkovávají buď krajské pobočky Úřadu práce, nebo právnické nebo fyzické osoby, pokud mají povolení k příslušné formě zprostředkování zaměstnání (dále jen "agentury práce").

Povolení ke zprostředkování zaměstnání vydává generální ředitelství Úřadu práce na základě žádosti právnické nebo fyzické osoby o:

a) povolení ke zprostředkování zaměstnání na území České republiky,

b) povolení ke zprostředkování zaměstnání cizinců na území České republiky, nebo

c) povolení ke zprostředkování zaměstnání do zahraničí.

Z výše uvedeného vyplývá, že zaměstnání může agentura práce zprostředkovat jak na území ČR, tak může někoho do zahraničí vyslat anebo může zaměstnat i cizince. Zde ale musíme zdůraznit, že pokud bude na území ČR pracovat cizinec, vztahuje se na něj česká legislativa (musí se řídit českými právními předpisy) a pracovní podmínky takového zaměstnance musí být shodné s podmínkami českých zaměstnanců.

Ovšem ne všichni uživatelé o agenturní zaměstnance-cizince stojí. Největším problémem bývá jazyková bariéra a odlišná mentalita cizinců. Podle zákoníku práce a zákona o požární ochraně je totiž potřeba mít všechny zaměstnance proškolené nejen v základní oblasti BOZP a PO, ale pokud je vykonávána i odborná činnost (práce ve výškách, manipulace s chemickými látkami, svařování, obsluha plynové kotelny atd.), je potřeba mít absolvované i další speciální školení. A tady nastává obrovský problém pro uživatele, aby zajistil kvalitní školení pro cizince tak, aby školení porozuměli a mohli danou činnost bezpečně vykonávat. Tyto situace se buď řeší pomocí tlumočníků nebo rovnou školitelů ovládajících daný jazyk (bohužel za tyto služby si uživatelé a zaměstnavatelé připlatí) a nebo je zde možnost nechat si manuály ke školení přeložit do daného jazyka. Totéž platí i pro seznámení s návody výrobců a seznámení s pracovištěm, vysvětlení základních pracovních postupů apod.

Dále je potřeba zdůraznit, že ne jen školení, ale i prezenční listiny, osnovy a případné testy by měly být v takovém jazyce, kterému cizinci rozumí. Pokud by se tak nestalo a došlo by např. k pracovnímu úrazu, měl by zaměstnavatel, popř. i uživatel velké problémy s dokazováním, že on nic neporušil a zaměstnance řádně seznámil s právními předpisy, pracovními postupy, návody apod.

Existují i společnosti, které zaměstnávají takové množství cizinců, že veškeré dokumenty včetně dokumentace požární ochrany a bezpečnosti práce (např. knihy úrazů, směrnice na OOPP, pracovní úrazy, poplachové směrnice, evakuační plány apod.) mají minimálně v českém a anglickém jazyce a do ostatních jazyků pro ně není problém dané směrnice přeložit. Bohužel takovýchto společností je jako šafránu a naši specialisté BOZP a PO se velmi často setkávají se situacemi, kde jsou zaměstnáni cizinci různých národností, kteří nemají ani nejmenší ponětí o tom, co znamená základní školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany, neabsolvovali ani vstupní preventivní prohlídku u některého z poskytovatelů pracovnělékařských služeb a o tom, že by měli dostat a používat pro výkon své práce osobní ochranné pracovní prostředky je také nikdo neinformoval. Přitom § 309, odst. 5 zákona č. 262/2006 Sb., říká, že agentura práce a uživatel jsou povinni zabezpečit, aby pracovní a mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance nebyly horší, než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance. Pokud jsou po dobu výkonu práce pro uživatele pracovní nebo mzdové podmínky dočasně přiděleného zaměstnance horší, je agentura práce povinna na žádost dočasně přiděleného zaměstnance, popřípadě, pokud tuto skutečnost zjistí jinak, i bez žádosti, zajistit rovné zacházení; dočasně přidělený zaměstnanec má právo se domáhat u agentury práce uspokojení práv, která mu takto vznikla.

Z daného ustanovení vyplývá, že srovnatelné pracovní podmínky musí mít všichni zaměstnanci – jak agenturní, tak kmenoví. Neměly by existovat rozdíly v tom, že kmenoví zaměstnanci dostávají např. OOPP na ochranu sluchu, výstražné vesty, přilby, ochrannou obuv, pracovní oděv apod. a agenturní zaměstnanci nedostanou vůbec nic, i když vykonávají úplně stejnou práci. Totéž platí o poskytování čistících a dezinfekčních prostředků, o zajištění osobní hygieny, o seznámení s pracovními postupy, předání pracovních prostředků (el. nářadí, ruční nářadí, kancelářské vybavení apod.) atd.

Někteří agenturní zaměstnanci také často upozorňují na skutečnost, že mají např. nižší základní mzdu, příplatky za přesčasy, svátky apod. než kmenoví zaměstnanci. Někteří dokonce nedostávají ani příspěvky na závodní stravování nebo tzv. stravenky, na které samozřejmě nárok mají, jsou-li tyto položky daňově uznatelné. Tuto skutečnost je potřeba řešit buď přímo s nadřízeným zaměstnancem nebo rovnou zaměstnavatelem. Někdy bývá i rozdíl v délce dovolené – kmenoví zaměstnanci mají nárok na 5 týdnů, agenturní zaměstnanci jen na 4. Opět je potřeba tuto situaci řešit takovým způsobem, aby byly dodrženy požadavky ustanovení zákoníku práce a agenturní zaměstnanci nebyli ve většině případů záměrně poškozování. Ovšem pozor – tady je potřeba zdůraznit, že agenturní zaměstnanci nemají nárok na některé benefity zaměstnavatele – např. na příspěvek na penzijní nebo životní pojištění a benefity z výnosů – v podstatě nemají nárok na příspěvky daňově neuznatelné.

Agenturní zaměstnanci (Češi i cizinci) mají tedy téměř stejná práva a povinnosti jako kmenoví zaměstnanci. Tyto práva a povinnosti by měli znát, aby nakonec nebyli nemile překvapeni. Je v zájmu zaměstnanců ucházet se o zaměstnání u prověřené agentury práce a nebo dát na doporučení rodiny, přátel a známých. V dnešní době není vůbec těžké najít si různé informace a recenze na agentury práce a zjistit si všechny potřebné informace. V případě, že si zaměstnanci myslí, že jsou porušována jejich práva v oblasti BOZP a se zaměstnavatelem nebo uživatelem se daná situace nedaří zdárně vyřešit, nezbývá jiná možnost než se obrátit na místně příslušný oblastní inspektorát práce a podat podnět na prošetření daného problému.

Obrázek 1 - I agenturní zaměstnanci mají nárok na srovnatelné podmínky BOZP a PO jako kmenoví zaměstnanci - není možné, aby k práci používali poškozené žebříky.