Bodnutí/kousnutí hmyzem – jedná se o pracovní úraz?

Léto a s ním spojené prázdniny má rád téměř každý. Ne jinak je to i u zaměstnanců, kteří se již těší na zasloužené volno a dny plné relaxace a odpočinku od práce. Bohužel ne všichni zaměstnanci můžou čerpat dovolenou v jeden okamžik, a tak ti, kteří zůstali v práci, se občas musí vypořádat i s nepříjemnými událostmi jako je např. vyšší výskyt hmyzu v letním a  podzimním období. A co má hmyz společného s oborem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP)?

Téměř každý člověk má zkušenost s tím, když dostane žihadlo od včely nebo vosy (např. spousta dětí, když běhá naboso, na včelu nebo vosu nechtěně šlápne, nebo má člověk prostě jen smůlu, a žihadlo dostane) a moc dobře ví, jak takový zásah žihadla bolí. Naštěstí většinou se jedná jen o chvilkovou bolest, zarudnutí, případně otok, ale bohužel jsou i lidé, kteří jsou na bodnutí hmyzem alergičtí a některým dokonce hrozí i smrt.

Jak postupovat v případě, kdy zaměstnanec dostane žihadlo během pracovní doby? Jedná se nebo nejedná o pracovní úraz? A jak by měl postupovat?  

Podle zákoníku práce - zákon č. 262/2006 Sb., je pracovním úrazem poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů.

Pokud např. zahradník bude sázet květiny a při tom dostane žihadlo od včely/vosy, dá se říct, že v rámci BOZP se jedná o pracovní úraz, neboť k úrazu došlo nezávisle na vůli zaměstnance a v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. V té chvíli je zaměstnanec povinen ihned nahlásit svému nadřízenému (osobně, telefonicky, emailem, pomocí svědka atd.), že se mu stal úraz, popsat, jak k němu došlo a případně si úraz nechat ošetřit – použít zklidňující gely, zábaly apod. Vedoucí zaměstnanec je povinen úraz zapsat do knihy úrazů. Pokud zaměstnanec není na bodnutí nějak zvlášť citlivý, zůstane úraz pouze zapsán v knize úrazů a zaměstnanec se následně může vrátit k práci.

Pokud je ovšem zaměstnanec alergický nebo se u něj rozvine tzv. anafylaktický šok (závažná, rychle nastupující alergická reakce, která může způsobit i smrt; typicky se projevuje řadou symptomů, mezi něž patří svědivá vyrážka, otok v hrdle a nízký krevní tlak), je potřeba rychle zavolat záchrannou službu nebo převézt postiženého do nemocnice k lékařskému ošetření. V takovém případě se dá předpokládat, že zde může nastat i hospitalizace a pracovní neschopnost. Jestliže by pracovní neschopnost přesáhla 3 dny, je již potřeba sepsat Záznam o úrazu a odeslat je na stanovené instituce. Samozřejmě zaměstnanec má pak nárok i na odškodné, vyplacení bolestného apod.

Bodnutí hmyzem se samozřejmě nemusí přihodit pouze zaměstnancům pracujícím ve venkovním prostředí. Jsou známy i případy bodnutí včelou/vosou v kancelářích, kdy se hmyz dostane dovnitř otevřeným oknem, sedne si na hrnek od nápoje, nic netušící zaměstnanec vezme hrnek do ruky a v té chvíli dostane žihadlo.

Hodně diskutabilní je i pracovní úraz vzniklý v souvislosti s přisátím infikovaného klíštěte v rámci pracovní doby a pozdější projevení se např. lymeské boreliózy. Problém je zde v tom, že nemoc se může projevit až za několik dnů nebo týdnů od přisátí klíštěte. Pokud se tedy zaměstnanec v rámci své pracovní činnosti pohybuje ve venkovním prostředí (zahradníci, zemědělci, lesníci, stavaři, údržbáři sekající trávu apod.), kde hrozí zvýšené riziko přisátí klíštěte, měl by podniknout preventivní opatření proti nechtěnému kousnutí (dlouhý světlejší oděv, pravidelné kontroly). Pokud už přece jen přisátí klíštěte zjistí, je dobré si jej ihned nechat odstranit a vše oznámit vedoucímu zaměstnanci, neboť v případě nákazy je zde riziko i několikaměsíční pracovní neschopnosti.

Stejný postup je např. i v případě uštknutí jedovatým hadem, pokousání zvířetem (např. zvýšené riziko u veterinářů, policistů provádějících odchyt zvířat). Vždy je potřeba vše ihned nahlásit vedoucímu zaměstnanci (pokud je toho zaměstnanec schopen), zajistit svědka (je-li přítomen), nechat se ošetřit nebo přivolat záchrannou službu. Zaměstnavatel, pokud uzná, že se jedná o pracovní úraz dle zákoníku práce, je povinen provést potřebné kroky a posléze pracovní úraz zaměstnance odškodnit dle platných právních předpisů.

Závěrem lze říci, že naši specialisté BOZP se v rámci své činnosti setkávají s různými druhy pracovních úrazů a je jen dobře, že úrazů s výskytem zvířat není zas až tak mnoho.

Obrázek 1 - Bezpečnost a ochrana zdraví při práci se někdy dostane do souvislosti i se zvířaty