E-learning jako způsob školení řidičů-referentů je dle rozhodnutí soudu v souladu se zákonem

E-learning jako způsob školení řidičů-referentů je dle rozhodnutí soudu v souladu se zákonem

V současné době se množí dotazy, jestli je školení řidičů-referentů formou e-learningu dle právních předpisů dostatečné. Jako argument proti uznatelnosti tohoto školení zaznívá, že v případě pracovního úrazu nebo smrti zaměstnance v souvislosti s řízením osobního vozidla je zaměstnavatel odpovědný za danou situaci (dostatečně neprovedl školení) a pojišťovna buď úraz neodškodní vůbec, nebo jen z části.

Tento názor se ovšem nezakládá na pravdě! Školení formou e-learningu totiž uznává i oblastní inspektorát práce a byly dohledány případy, kdy soudy řešily případy dopravní nehody a odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz vzniklý porušením právních předpisů. Jelikož výsledkem soudu bylo, že na bezpečnost a plynulost silničního provozu, včetně dodržování pravidel silničního provozu dohlíží policie, nebylo třeba ani zkoumat kontrolu znalostí a dodržování pravidel zaměstnavatelem. Řidiči disponují řidičským oprávněním a zaměstnavatel formou e-learningu plní svojí zákonnou povinnost školení těchto zaměstnanců. Pokud tedy e-learningové školení splňuje všechny obsahové a formální náležitosti, tak by se pracovní úraz nebo úmrtí zaměstnance, ke kterému došlo při dopravní nehodě, nemělo zakládat na zavinění ze strany zaměstnavatele.

Proto se pokusíme osvětlit, kdo je vlastně řidič – referent, proč se školení provádí, jak často se má provádět a zda je možno využít školení prostřednictvím e-learningu.

Kdo je řidič – referent?

Řidiči - referenti jsou zaměstnanci, kteří řídí motorové vozidlo, a to firemní nebo soukromé, pro firemní účely. V dnešní legislativě se již pojem řidič-referent nevyskytuje, ale jelikož je tento pojem mezi veřejností zažitý, používá se v běžné mluvě dodnes.

Který zákon nám ukládá povinnost provádět školení?

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů §103 odst. 2. Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, jež se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. Školení podle věty první zaměstnavatelzajistí při nástupu zaměstnance do práce, a dále

• a) při změně

1. 1. pracovního zařazení,
2. 2. druhu práce,

• b) při zavedení nové technologie nebo změny výrobních a pracovních prostředků nebo změny technologických anebo pracovních postupů,
• c) v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Další důvod jsou pojišťovny, u kterých jsou zaměstnavatelé pojištěni (Kooperativa nebo Česká pojišťovna). Pokud zaměstnanec způsobí nehodu a nebude mít školení, pojišťovna pak Vám jako zaměstnavateli nemusí proplatit celou škodu, neboť se odvolá na zákoník práce s tím, že zaměstnavatel nezajistil zaměstnanci školení řidičů, které mělo vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Z výše uvedeného vyplývá, že školení řidičů – referentů je potřeba realizovat a nejlépe i pravidelně opakovat – otázkou je, jak často?

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů § 103 odst. 3:
Zaměstnavatel je povinen určit obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení. Vyžaduje-li to povaha rizika a jeho závažnost, musí být školení podle věty první pravidelně opakováno. Provedení školení a ověření znalostí musí být prokazatelně zadokumentováno.

Zákoník práce nám jasně říká, že četnost a obsah školení si zaměstnavatel určuje sám. Každý ze zaměstnavatelů by měl tedy zvážit, jaká perioda školení mu bude vyhovovat (je dobré zvážit, jak často a dlouho zaměstnanci řídí, jaká je úrazovost, změny v legislativě apod.) a tuto periodu si zakotvit do dopravního řádu nebo jiného interního dokumentu. Obecně se doporučuje školení provádět ve dvouletých intervalech, ale je možné školení provádět každoročně nebo např. jednou za tři roky.

Z ustanovení paragrafu 103, odst. 3 zákoníku práce vyplývá, že způsob a formu školení určuje vždy zaměstnavatel – je tedy na něm, jakou formu školení zvolí a která mu více vyhovuje – zda dává přednost školení formou lektora/autoškoly nebo počítače a tzv. e-learningu.

Oba způsoby mají své výhody a nevýhody a je třeba zvážit, která forma bude pro zaměstnance a zaměstnavatele vhodnější.

Je samozřejmě možné rovněž i oba způsoby kombinovat – jeden rok zaměstnance proškolí lektor/autoškola a jeden rok zaměstnanci využijí e-learningu. Výhodou „živého" lektora je možnost položit mu doplňující otázky, zeptání se na informace, které školené zajímají apod. Naopak výhodou e-learningu je časová flexibilita a nižší cena. Další velkou a mnoha zaměstnavateli ceněnou výhodou e-learningu je skutečnost, že pokud do zaměstnání nastoupí nový zaměstnanec a úspěšně absolvuje školení e-learningem, může ještě ten den odjet služebním vozidlem.

Ať už tedy rozhodnutí zaměstnavatele bude jakékoliv, je nutno dodat, že e-learning není žádným právním předpisem v ČR zakázaný a při zachování určitých obsahových i formálních náležitostí je možné způsob školení prostřednictvím e-learningu v obecné rovině akceptovat. Rozhodující je, aby byla zachována určitost, kvantita i kvalita informací a průkaznost takového školení, tedy je důležité vždy průkazně doložit, že školení bylo konkrétnímu zaměstnanci poskytnuto.

Závěrem je vhodné konstatovat, že pokud bylo řádně provedené školení e-learningem, které obsahuje řádné obsahové a formální náležitosti, je ze strany zaměstnavatele splněn požadavek na provedené školení, které má podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Autor: Ing. Kateřina Petrová, specialista BOZP a PO, civop@civop.cz