Kategorizace prací

Zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena. Velmi jednoduchá věta o povinnosti zaměstnavatele v rámci zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), která je ale velmi často podceňována a neřešena. Zaměstnanci mnohdy nemají ani ponětí, co to vůbec kategorizace prací je a do jaké kategorie byla jejich práce zařazena. Přitom se jedná o jeden ze základních požadavků legislativy a zároveň o dokument, který za BOZP kontroluje nejen oblastní inspektorát práce, ale i krajské hygienické stanice.

Kategorizace se provádí na základě zhodnocení výskytu a rizikovosti faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců a úroveň zabezpečení jeho ochrany. Zjednodušeně se dá říci, že zařazení práce do kategorie vyjadřuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek. Rizikových faktorů je hned několik: faktory mikroklimatických podmínek se člení na zátěž teplem a zátěž chladem; chemické faktory se člení na látky a směsi obecně, olovo, prach, karcinogeny, mutageny, látky toxické pro reprodukci a azbest; biologické činitele se člení na skupiny; fyzická zátěž se člení na celkovou fyzickou zátěž, lokální svalovou zátěž, pracovní polohy a ruční manipulaci s břemeny. Dále pak máme rizikové faktory hluku, vibrací, neionizujícího záření, optického záření a ionizujícího záření.  

Při zařazování prací do kategorií se kategorie stanovuje dle rozhodujících faktorů v charakteristické směně. Za rozhodující faktory se považují faktory, které při dané práci mohou významně ovlivňovat nebo ovlivňují zdraví. Za charakteristickou směnu se pokládá směna, která probíhá za obvyklých provozních podmínek, při níž doba výkonu práce s jednotlivými rozhodujícími faktory v daném časovém úseku odpovídá celoročně nebo v rozhodujícím období skutečné míře zátěže těmto faktorům.

Kategorie práce jsou 4 a dělí se následovně:

Zařazení prací do jednotlivých kategorií nejde jen tak „odhadnout“. Právní předpisy nám stanovují, že v určitých případech se provádí měření, pomocí kterého se určuje např počet decibelů v hale (faktor hluku), počet pohybů rukou (lokální svalová zátěž), různé polohy (pracovní polohy), teplota na pracovišti (zátěž teplem/chladem), měření koncentrace látek (chemický faktor) apod.

Měření a vyšetření pro účely zařazení prací do kategorie může být provedeno jen prostřednictvím držitele osvědčení o akreditaci nebo držitele autorizace k příslušným měřením nebo vyšetřením, je-li pro obor měření nebo vyšetřování autorizace nebo akreditace právními předpisy upravena. Tzn., že nejde provést měření např. pomocí aplikace v mobilním telefonu – v takovém případě se jedná jen o informativní zjištění.

Ne vždy je ovšem potřeba provádět autorizované měření - pro rizikové faktory fyzická zátěž nebo pracovní poloha stačí použít odborné hodnocení provedeného držitelem autorizace k vyšetření v oboru fyziologie práce, to ovšem neplatí, pokud chceme práce vyřadit z rizikových prací pro rizikové faktory fyzická zátěž nebo pracovní poloha. Odborné hodnocení bývá zpravidla levnější než autorizované měření.

O zařazení prací do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Žádost o zařazení předkládá zaměstnavatel, a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu prací. Práce do druhé kategorie zařazuje zaměstnavatel, a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení jejich výkonu, změny podmínek odůvodňující zařazení práce do druhé kategorie, nebo do 10 dnů ode dne vykonatelnosti rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví. Ostatní práce na pracovištích zaměstnavatele, které nebyly takto zařazeny, se považují za práce kategorie první.

A co dále z kategorizace prací vyplývá? Podle kategorie práce se mimo jiné určuje náplň a četnost lékařských prohlídek. Zaměstnance v kategorii práce I čeká jiná lékařská prohlídka než zaměstnance v kategorii práce III s rizikovým faktorem fyzické zátěže nebo hluk. Také četnost je jiná – zaměstnanec v kategorii práce 2, kterému je do 50 let, chodí na periodickou prohlídku co 4 roky, zatímco v kategorii 1 co 6 let.

Za neplnění povinností ohledně kategorizace prací může být oblastním inspektorátem práce nebo krajskou hygienickou stanicí uložena zaměstnavateli na úseku BOZP pokuta, a to a do výše 2 000 000Kč.