Lékařské prohlídky u zaměstnanců přecházejících z „dohod“ do pracovního poměru

Velmi často se na nás v rámci zajištění služeb bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) obracíte s dotazem, jako je to s lékařskými prohlídkami u zaměstnanců, kteří jsou zaměstnáni na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti (dále jen „dohodu“) a poté přecházejí na klasický zaměstnanecký poměr – je nebo není nutná lékařská prohlídka?

Nejprve je potřeba si ujasnit, v jaké kategorii práce daní zaměstnanci pracují. Kategorie práce jsou čtyři a hodnotí se podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a jejich rizikovosti pro zdraví. Na základě faktorů jsou pak činnosti zařazeny do jedné ze čtyř kategorií a podle nich se poté odvíjejí lékařské prohlídky.

Pracují-li zaměstnanci v kategorii práce tzv. „bez rizika“ (I a nebo II) a součástí této práce není činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny prováděcím právním předpisem (zejména vyhl. č. 79/2013 Sb.) nebo jinými právními předpisy, pak vstupní prohlídka dle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, bude potřeba udělat.

Možná se ptáte, proč zrovna u kategorie I a nebo II bude prohlídka potřeba – důvod je zřejmý. Dohodáři, kteří takto pracovali, v drtivé většině případů nebudou mít absolvovanou prohlídku, neboť ji zákon nevyžadoval. Ale pokud přecházejí do klasického zaměstnaneckého poměru, tak už vstupní lékařskou prohlídku absolvovat musí, neboť zákon č. 373/2011 Sb. uvádí, že zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajistí vždy před vznikem pracovního poměru.

V případě, že zaměstnanci ale vstupní prohlídku (případně periodickou) absolvovali (zejména teda vykonávají rizikovou činnost, řídí služební vozidlo, vykonávají práci v noci apod.), nemusejí vždy nutně absolvovat novou vstupní prohlídku – toto ale platí pouze za určitého předpokladu, a to:

Lékařský posudek ukončením pracovněprávního vztahu nepozbývá ukončením pracovněprávního vztahu platnosti, je-li

a) posuzovanou osobou nejdéle do 3 měsíců ode dne ukončení pracovněprávního vztahu uzavřen nový pracovněprávní vztah se stejným zaměstnavatelem, a to se stejným výkonem práce a za stejných pracovních podmínek, nebo

b) dosavadním zaměstnancem agentury práce uzavřen pracovněprávní vztah se zaměstnavatelem, ke kterému byl dříve přidělen jako k uživateli, a to se stejným výkonem práce a za stejných pracovních podmínek, ke kterým byl posouzen poskytovatelem pracovnělékařských služeb uživatele, pokud nedošlo ke změně jeho zdravotního stavu; zaměstnavatel může požadovat před uzavřením pracovněprávního vztahu provedení vstupní lékařské prohlídky.

Z výše uvedeného vyplývá, že pokud zaměstnanci vykonávali u stejného zaměstnavatele úplně stejný výkon práce a neuplynula doba delší než tři měsíce od ukončení pracovního poměru, není nová lékařská prohlídka nutná.

Pokud zaměstnanec pracující na dohodu vstupní prohlídku absolvovanou měl, ale uzavření nového pracovního poměru se mění výkon práce – např. došlo ke změně nebo navýšení rizikového faktoru, je nutné vstupní lékařskou prohlídku provést. Vstupní prohlídka se provádí též před změnou druhu práce nebo před převedením zaměstnance na jinou práci, pokud jde o práci vykonávanou za odlišných podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance. Odlišnými podmínkami se rozumí navýšení rizikových faktorů nejméně o jeden nebo jejich změna, popřípadě zařazení k výkonu rizikové práce.

A co dělat, když zaměstnanec vstupní lékařskou prohlídku odmítne? Dle zákona osoba ucházející se o zaměstnání se považuje za zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce, k níž má být zařazena, pokud se nepodrobí vstupní lékařské prohlídce. Tzn. bez vstupní lékařské prohlídky nesmí zaměstnanec u zaměstnavatele pracovat, a to až do té doby, dokud úspěšně vstupní prohlídku neabsolvuje – pro zajištění BOZP nesmí zaměstnavatel připustit, aby zaměstnanec vykonával práce, které neodpovídají jeho zdravotní způsobilosti.

A proč je vůbec vstupní lékařská prohlídka tak důležitá? Tato prohlídka se provádí za účelem zajištění, aby k výkonu práce v podmínkách s předpokládanou zdravotní náročností nebyla zařazena osoba ucházející se o zaměstnání, jejíž zdravotní způsobilost neodpovídá zařazení k předpokládané práci. Tzn. že pokud má například do skladu nastoupit nový skladník, který bude v rámci své pracovní činnosti manipulovat s břemeny a tento nový skladník má dlouhodobé problémy se zády, nemůže tuto práci vykonávat, neboť jeho tělo by dlouhodobě (a pravděpodobně ani krátkodobě), tuto činnost nezvládlo. A to je z pohledu BOZP nepřípustné.

Závěrem ještě připomeňme, že vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání. Zaměstnavatel osobě ucházející se o zaměstnání vstupní lékařskou prohlídku uhradí, jestliže s ní uzavře pracovněprávní nebo obdobný vztah. Výše uvedené neplatí, jestliže osoba ucházející se o zaměstnání se s případným zaměstnavatelem dohodne o úhradě vstupní lékařské prohlídky i v případě neuzavření pracovněprávního nebo obdobného vztahu, anebo stanoví-li právní předpis jinak. Vstupní lékařskou prohlídku, jde-li o posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání k práci v noci, hradí případný zaměstnavatel vždy.