Novela zákona o ochraně veřejného zdraví a o specifických zdravotních službách

Na svátek práce, tzn. dne 1. května 2020, vstoupila v účinnost novela zákona 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a to pod číslem předpisu 205/2020 Sb. Tato novela zasahuje významnou měrou i do oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a nyní Vám přinášíme nejvýznamnější změny v oblasti BOZP.

V zákoně 258/2000 Sb. jsou změny v kategorizaci prací, kdy má zaměstnavatel povinnost neprodleně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví práce, které zařadil do druhé kategorie, a předložit údaje¹⁾ a dále protokoly o měření nebo vyšetření rizikových faktorů pracovních podmínek nebo protokol o odborném hodnocení, pokud bylo toto hodnocení provedeno.

¹⁾ Údajemi je myšleno:

a)       označení práce,

b)      název a umístění pracoviště, kde je daná práce vykonávána,

c)       výsledky hodnocení expozice fyzických osob vykonávajících danou práci jednotlivým rozhodujícím faktorům pracovních podmínek v charakteristické směně včetně doby trvání této expozice,

d)      délku směny; u vícesměnného provozu režim střídání směn,

e)      počet zaměstnanců vykonávajících danou práci, z toho počet žen,

f)        opatření přijatá k ochraně zdraví zaměstnanců vykonávajících danou práci.

Dříve tato povinnost platila pouze pro návrh na zařazení prací do kategorie 3 nebo 4, nově tedy i pro kategorii práce 2.

Dále v paragrafu 38 zákona č. 258/2000 Sb. přibyly dva nové odstavce. V podstatě hovoří o tom, že pro rizikové faktory fyzická zátěž nebo pracovní poloha může zaměstnavatel zařadit práce do druhé kategorie na základě odborného hodnocení provedeného držitelem autorizace k vyšetření v oboru fyziologie. Není již tedy nutné mít protokoly o měření rizikových faktorů.

POZOR! Odborné hodnocení nelze použít v případě, kdy dochází k vyřazení práce z rizikové kategorie!

POZOR! V případě, že se pro rizikový faktor fyzická zátěž nebo pracovní poloha vyskytne u zaměstnavatele nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, je zaměstnavatel povinen do 6 měsíců ode dne uznání nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání předložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, protokol o měření uvedeného rizikového faktoru.

Neméně důležité změny jsou i v oblasti agenturního zaměstnávání ve vztahu agentura-uživatel. Do zákona přibyl nový § 40a, který, zjednodušeně řečeno, říká:

Povinnosti vést kategorizaci prací a rizikové práce pro agenturního pracovníka plní uživatel, který zároveň musí výsledky kategorizace předat agentuře. Pokud není práce dosud do kategorie zařazena, sdělí uživatel agentuře výsledky hodnocení rizik, a není-li hodnocení rizik dosud provedeno, pak údaje o rizikových faktorech pracovních podmínek ve vztahu k práci, k níž má být zaměstnanec agentury práce dočasně přidělen, a dále míru předpokládané expozice rizikovým faktorům pracovních podmínek zhodnocené po projednání s poskytovatelem pracovnělékařských služeb.

Pokud agenturní zaměstnanec vykonává rizikovou práci, musí uživatel vést evidenci rizikové práce, kterou po skončení agenturního zaměstnance předá agentuře a ta je povinna uchovávat.

Je tedy nutná součinnost mezi uživatele a agenturou práce, včasné předání informací a podkladů k provádění pracovnělékařských služeb a nově pro agenturu povinnost uchovávat evidenci zaměstnanců, kteří vykonávali rizikové práce.

V části nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi došlo také k mírným úpravám, zejména konečně došlo ke sjednocení s evropskými předpisy.

Podstatnou a výraznou změnou, která potěší snad všechny zaměstnavatele, kteří nakládají s chemickými látkami a směsmi, je ta, že již není nutné zpracovávat Písemná pravidla pro nakládání s chemickými látkami a směsmi, neboť tato záležitost ze zákona úplně vypadla. Samozřejmě ale nadále zůstává v platnosti dodržovat pokyny uvedené v bezpečnostním listě a dodržovat všechny zásady týkající se BOZP a PO.

Co se týká změn v oblasti zákona o specifických zdravotních službách, tak tam novela např. upravuje pracovnělékařské služby u prací, které dosud nebyly zkategorizovány.

Posuzování zdravotní způsobilosti a pracovnělékařské prohlídky (mimo vstupní) u prací, které dosud nebyly zařazeny do kategorie práce, nebo pro práce, které jsou nebo budou vykonávány ve zkušebním provozu, který nepřekročí 1 rok, zaměstnavatel zajišťuje u poskytovatele pracovnělékařských služeb, a to na základě výsledků hodnocení rizik. Vstupní lékařskou prohlídku zaměstnavatel zajišťuje na základě údajů o předpokládaném pracovním zařazení osoby ucházející se o zaměstnání a dále údajů o druhu práce, režimu práce, o rizikových faktorech pracovních podmínek ve vztahu ke konkrétní práci a míře předpokládané expozice rizikovým faktorům pracovních podmínek zhodnocené zaměstnavatelem po projednání s poskytovatelem pracovnělékařských služeb.

Výčet změn není konečný. Pro více informací se podívejte na zákon č. 205/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Obrázek 1 – Povinnost zpracování písemných pravidel pro zacházení s CHLaS je od 1.5.2020 minulostí.