Poranění zaměstnance při návštěvě (služební cesta) jiné společnosti

V rámci naší činnosti specialistů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) se s pracovními úrazy setkáváme poměrně často a neustále nás udivuje, jak i přes veškeré školení a kontroly ze strany státních dozorů mají někteří zaměstnanci (a i zaměstnavatelé) laxní přístup k zajištění BOZP. Nejčastějším prohřeškem zaměstnavatele je nesplnění povinnosti vycházející ze zákoníku práce, konkrétně vzájemné informování se o rizicích. U zaměstnanců je pak (mluvíme-li o pracovních úrazech) nejčastější chybou nenahlášení vzniklého úrazu buď vůbec, nebo až po velmi dlouhé době. Jaký pak může být dopad takového jednání?

Příklad: Zaměstnanec firmy X byl vyslán na služební cestu do firmy Y, kde měl provést servis určitého zařízení. Při příchodu do firmy Y byl ústně informován o provoze a minimálně mu byly sděleny informace o rizicích. Při průchodu pracovištěm k zařízení, které měl seřídit, byl ale nešťastně odlétnutým úlomkem z obráběcího stroje zasažen do oka. Nicméně poranění nebylo ve firmě Y zaznamenáno do knihy úrazů, protože nikdo nepředpokládal, že by mohly nastat nějaké komplikace. Zaměstnanec firmy X své zranění ani nenahlásil svému zaměstnavateli. Po návratu ovšem zaměstnanec viděl mžitky a mírně rozostřeně na zasažené oko a proto navštívil očního lékaře, který konstatoval poškození sítnice. 

POZOR! Zaměstnanec měl nahlásit poranění, i když se zdálo, že se o nic vážného nejedná. Stejně tak měli úraz ohlásit i svědci úrazu, kteří byli přítomni, neboť je to jejich povinností dle zákoníku práce!

Problém nastal v době, kdy poškozený chtěl nahradit výlohy spojené s vyšetřením oka. Aby k proplacení mohlo dojít, bylo nutné předložit pojišťovně záznam o poranění (úrazu) sepsaný v místě, kde k poranění došlo. Bohužel firma žádný zápis o úrazu neměla, neboť dotyčný poškozený o zápis nepožádal. Samozřejmě protože byli přítomni svědci a ti úraz dosvědčili, záznam o úrazu mohl být sepsán i později, ovšem s tím, že poškozený byl krácen na odškodném proto, že porušil právní předpis tím, že neoznámil vzniklý úraz ani svému zaměstnavateli (krácení na odškodném pro pozdní nahlášení pracovního úrazu není ideálním řešením. Zaměstnavatel by měl zvážit jiné možnosti, jak zaměstnance upozornit na porušení svých povinností). Poškozený ale s krácením nesouhlasil a bránil se tím, že nebyl prokazatelně seznámen s riziky a nebyl vybaven potřebnými osobními ochrannými pracovními prostředky (v tomto případě ochrannými brýlemi). Výsledkem byla vzájemná dohoda obou firem a proplacení ošetření. Velikým štěstím bylo, že poškození oka nebylo trvalé a poškozený neuplatnil pracovní neschopnost.

Zapamatujte si!

Plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti.

Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu. O pracovním úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele je zaměstnavatel podle výše uvedeného povinen bez zbytečného odkladu uvědomit zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, umožnit mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámit ho s výsledky tohoto objasnění.

Zaměstnanec je povinen bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin.

Právnické osobě hrozí:

• za vzájemné neinformování se o rizicích

pokuta až 2 000 000 Kč,

• za nevyšetří příčin a okolností vzniku pracovního úrazu,
• za nevyhotoví záznam o pracovním úrazu nebo nevede dokumentaci ve stanoveném rozsahu,

pokuta až 1 000 000 Kč,

• za nepředání vyhotovení záznamu o pracovním úrazu postiženému a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům,
• za nevedení evidence o pracovních úrazech ve stanoveném rozsahu,
• za neohlášení pracovního úrazu a nezaslání záznamu o něm stanoveným orgánům a institucím,

pokuta až 400 000 Kč,

• za nepřijmutí opatření proti opakování pracovních úrazů,
• za vzájemné neinformování se o rizicích

pokuta až 2 000 000 Kč.

Závěrem: Seznámení s riziky může být někdy problematické, ale určitě by se nemělo žádným způsobem podceňovat. Mělo by proběhnout vždy písemně, tzn. mít zpracované rizika, osnovu a prezenční listinu a toto předkládat externím pracovníkům nebo společnostem.

Zaměstnanci by se zase neměli bát hlásit každý úraz, včetně drobného poranění. Za prvé je to jejich povinností a za druhé i z malého úrazu se může stát něco závažnějšího (z drobného říznutí otrava krve, z podvrtnutého kotníku natažení šlachy, z udeření se do hlavy nevolnosti atd.) a každý takto sepsaný úraz je pozdějším ujištěním, že k úrazu opravdu došlo v rámci pracovní činnosti a tím pádem nemusí dojít k neuznání úrazu ani k jeho krácení.

Obrázek 1 - Při nesplnění požadavků BOZP může dojít k úrazu velice snadno. Např. takto nezajištěné tlakové nádoby můžou kdykoliv spadnout a někoho poranit.