Povinnost fyzické osoby poskytnout součinnost IZS

Povinnost fyzické osoby poskytnout součinnost IZS

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci a požární ochrana jsou všeobecně vžité pojmy a téměř všichni zaměstnanci a zaměstnavatelé k nim mají určitý vztah a respekt – všichni vědí, že bezpečnost práce a požární ochrana musí být nějakým způsobem zajištěna. Jak je to ale po opuštění areálu svého zaměstnavatele? Má zaměstnanec i po pracovní době nějaké povinnosti týkající se např. požární ochrany?

Dle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, má fyzická osoba určité práva a povinnosti. Tato práva a povinnosti jsou spojeny zejména s integrovaným záchranným systémem a mimořádnou událostí. O co přesně jde?

Integrovaný záchranný systém (IZS) je systémem koordinovaný postup jeho složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací.

IZS není tvořen jen Hasičským záchranným sborem České republiky a jednotkami požární ochrany zařazenými do plošného pokrytí kraje jednotkami požární ochrany, ale patří zde i poskytovatelé zdravotnické záchranné služby a Policie České republiky. Výše jmenované složky jsou tzv. základní. Dále je IZS tvořen ostatními složkami, pod které spadají další složky a organizace určené zákonem, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím.

Pod pojmem mimořádná událost si lze představit rozsáhlý požár, výbuch nebo záplavy. Ovšem to není všechno - tento pojem je definován jako škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.

Obrázek 1 - Uhašený požár skladovací haly

A tady zákon o IZS pamatuje i na práva a povinnosti pro fyzické osoby. Pokud jde o práva ze zákona vyplývající, jedná se o to, že fyzické osobě pobývající na území České republiky přísluší právo na informace o opatřeních k zabezpečení ochrany obyvatelstva a na poskytnutí instruktáže a školení ke své činnosti při mimořádných událostech.

Co se týká povinností fyzických osob, jedná se o např.:

• strpět omezení vyplývající z opatření stanovených při mimořádné události a omezení nařízená velitelem zásahu při provádění záchranných a likvidačních prací,
• poskytnout na výzvu starosty obce nebo velitele zásahu osobní (činnost nebo služba při provádění záchranných a likvidačních prací) nebo věcnou (poskytnutí věcných prostředků při provádění záchranných a likvidačních prací) pomoc,
• strpět vstup osob provádějících záchranné nebo likvidační práce na pozemky nebo do objektů, použití nezbytné techniky, provedení terénních úprav, budování ochranných staveb, vyklizení pozemku a odstranění staveb, jejich částí, zařízení a porostů,
• poskytnout veliteli zásahu informace o skutečnostech, které by mohly ohrozit životy nebo zdraví osob provádějících zásah nebo ostatního obyvatelstva,
• strpět umístění zařízení systému varování a vyrozumění na nemovitostech, které má ve vlastnictví, a umožnit k nim přístup hasičskému záchrannému sboru kraje nebo jím zmocněným osobám za účelem používání, kontroly, údržby a oprav,
• atd.

Ovšem POZOR! Je nutné zdůraznit, že plnění povinností výše uvedených může fyzická osoba odmítnout, a to v případě, pokud by tím ohrozila život nebo zdraví vlastní nebo jiných osob anebo pokud ji v tom brání důležité okolnosti, které by zjevně způsobily závažnější následek než ohrožení, kterému se má předcházet.

A jako vždycky existují i výjimky, kterých se výše uvedené netýká. Jedná se zejména o to, že k poskytnutí věcné nebo osobní pomoci nelze vyzvat fyzické osoby, které požívají výsady a imunity podle mezinárodního práva. Dále jsou od osobní pomoci osvobozeny osoby ve věku do 18 let a od 62 let a osoby zdravotně nezpůsobilé k výkonu požadovaných činností, osoby invalidní ve třetím stupni, poslanci a senátoři Parlamentu České republiky a členové vlády a dále osoby, které by tím vystavily vážnému ohrožení sebe nebo osoby blízké. Ženám pak lze nařídit pouze takovou osobní pomoc, která není v rozporu se zvláštním právním předpisem (např. zakázané práce ženám a těhotným).

Povinnost dodržování výše uvedeného kontrolují určené instituce (např. Ministerstvo, hasičský záchranný sbor kraje, orgány obcí, které zajišťují přípravu na mimořádné události), a ty mají právo za nesplnění povinnosti uložit fyzické osobě pokutu až do výše 20 000 Kč.

Pokud jako občan poskytnete osobní nebo věcnou pomoc nebo Vám bude omezeno vlastnické nebo užívací právo, pak Vám náleží peněžní náhrada, kterou poskytuje krajský úřad, v jehož územním obvodu byla pomoc poskytována. Ovšem POZOR! Peněžní náhrada se vyplácí do 6 měsíců od ukončení záchranných nebo likvidačních prací a sám občan se o ni musí přihlásit. A jak je to s výší náhrady? Pokud u osobní pomoci nelze určit výši náhrady dohodou nebo postupem podle občanského zákoníku, stanovuje se náhrada ve výši, která odpovídá obvyklé mzdě za stejné či podobné práce nebo služby. Při stanovení náhrady za věcnou pomoc se vychází zvýše výdajů vzniklých povinnému nebo z výše náhrady obvykle účtované za použití stejného nebo obdobného věcného prostředku v době jeho poskytnutí, zjištěné podle občanského zákoníku.

Pokud osobě vznikne škoda (např. na majetku) v příčinné souvislosti se záchrannými a likvidačními pracemi anebo cvičeními, zodpovídá za tuto škodu stát. Peněžní náhrada se poskytuje osobám, které utrpěly škodu na zdraví nebo věcnou škodu při činnosti složek IZS nebo při poskytnutí osobní nebo věcné pomoci.

Škoda na zdraví se uhrazuje obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů (vychází z předpisů BOZP), pokud nevznikl nárok na náhradu této škody již z pracovněprávního vztahu. V případě úmrtí poškozeného se peněžní náhrada poskytne dědicům.

Ovšem POZOR! Náhrady se neposkytují v případě, že si poškozený škodu způsobil svým zaviněním nebo pokud zavinil vznik havárie.

Závěrem lze říci, že požární ochrana nás provází na každém kroku a neměli bychom povinnosti z ní plynoucí vypouštět okamžikem, kdy odcházíme domů ze zaměstnání. Spoustu krásných dnů bez přítomnosti mimořádných událostí Vám přeje CIVOP.

Obrázek 2 - Nácvik havarijní připravenosti

Autor: Ing. Kateřina Petrová, specialista BOZP a PO, civop@civop.cz