Poznatky z preventivních kontrol PO

V rámci pravidelných kontrol bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany (BOZP a PO) se naši specialisté setkávají s různorodým množstvím závad, ovšem některé se vyskytují ve zvýšené míře u většího množství klientů. Dnešní článek je zaměřen na nejčastější provozní závady týkající se požární ochrany.

1. Zastavěné únikové cesty a východy včetně přístupů k hlavním uzávěrům, hasicím přístrojům a k ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení

Zákon č. 133/1985 Sb., § 5, odst. 1, písm. b)

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny vytvářet podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, zejména udržovat volné příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie, k uzávěrům vody, plynu, topení a produktovodům, k věcným prostředkům požární ochrany a k ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení.

Udržet volný přístup k prostředkům požární ochrany je neustále pro některé firmy nadlidský výkon. Zejména se jedná o výrobní provozy a prodejny oděvů, zahradní techniky, zvířat apod. Z důvodu nedostatku místa se materiál „odloží“ zrovna tam, kde je nějaké místo – a to bývá především před hasicími přístroji. S hlavními uzávěry vody, plynu a elektrické energie je to velmi podobné – jelikož uzávěry zejména vody a plynu jsou v místech, kde se běžně moc nechodí, je mnohdy opravdu velký problém je za nánosem materiálu vůbec najít.

A o moc lépe na tom nejsou ani únikové cesty a východy. Materiál do uliček buď částečně zasahuje a nebo jsou únikové cesty zastavěny úplně – mnohdy takovým způsobem, že materiál musejí zaměstnanci přeskakovat, aby se vůbec dostali ke dveřím. A když už se k únikovým dveřím dostanou, tak zjistí, že je stejně neotevřou, protože je blokuje paleta plná materiálu a nebo zvednutá venkovní dlažba…

2. Neakceptování návodů k použití

Zákon č. 133/1985 Sb., § 5, odst. 1, písm. c)

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností.

Ke všem strojů, zařízením, spotřebičům apod. musí být k dispozici návody výrobce, se kterým mají být zaměstnanci prokazatelně seznámeni a kterými se musejí řídit. Bohužel  se tak mnohdy neděje, návod buď není v českém jazyce nebo neexistuje vůbec. Pokud už je k dispozici, zaměstnanci jej mnohdy neviděli „ani z rychlíku“…

3. Neprovádění kontrol provozuschopnosti PBZ a neodstranění závad z kontroly

Vyhl. č. 246/2001 Sb., § 7

Kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení se provádí v rozsahu stanoveném právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací jeho výrobce nejméně jednou za rok, pokud výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo prováděcí dokumentace anebo posouzení požárního nebezpečí nestanoví lhůty kratší.

Zajistit pravidelné kontroly všech požárně bezpečnostních zařízení by mělo být prioritou každé společnosti. Ideální je, pokud je uzavřená smlouva s firmou, která tyto kontroly zajišťuje a ideálně i hlídá termíny kontrol.

Dalším problémem je pak to, že pokud je kontrola provedena, provozovatel už neřeší, zda na daném PBZ je a nebo není závada. Proto je vždycky potřeba si zprávu o kontrole pročíst a případně zajistit odstranění závad.

4. Neoznačené pracoviště bezpečnostními značkami

Zákon č. 133/1985 Sb., § 5, odst. 1, písm. d)

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny označovat pracoviště a ostatní místa příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, a to včetně míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení.

Hasicí přístroje, hydranty, tlačítka elektrické požární signalizace, únikové cesty a východy musí být označeny požárně bezpečnostním značením. Značení je důležité zejména pro osoby, které se v dané společnosti příliš neorientují (návštěvy, servisní firmy), ale v panice při evakuaci může značení pomoci i osobám, které společnost velmi dobře znají.

Zvlášť si dejte pozor po malování – má-li se ve společnosti malovat, vše se ze zdí sundá – ale už máloco se vrátí zpátky…

5. Neprovádění denních a měsíčních kontrol nouzového osvětlení

ČSN EN 501 72, čl. 7.2.2 a 7.2.3

Kontrolu provozuschopnosti 1x 12 měsíc u nouzového osvětlení má většina provozovatelů zajištěnou. Horší už je to ale s denní a měsíční kontrolou, kterou většinou provádějí pověření zaměstnanci dané firmy.

Denně se kontrolují ukazatele činnosti centrálního napájení, zda řádně fungují. V podstatě se jedná o vizuální kontrolu indikátoru (zelené světýlko), aby se zjistilo, zda je systém v řádném stavu, nevyžaduje se zkouška (test) funkce.

Měsíčně je pak nutné rozsvítit v nouzovém provozu každé svítidlo a každou značku východu s vnitřním osvětlením z jejich baterie s tím, že se simuluje výpadek normálního osvětlení po dobu dostatečnou ke zjištění, zda každý zdroj svítí. Během uvedené doby musí být u všech svítidel a značek zkontrolováno, zda tam jsou, zda jsou čistá a zda řádně fungují.

Aby se předešlo zbytečným provozním nedostatkům, je potřeba vykonávat pravidelné kontroly pracovišť – a to nejen specialisty BOZP a PO (bezpečnost a ochrana zdraví při práci a požární ochrana), ale i vedoucími zaměstnanci, neboť požární ochrana a její zajištění patří pod jejich pracovní náplň. Navíc za nedodržení podmínek požární bezpečnosti hrozí od Hasičského záchranného sboru pokuta ve výši až 1 000 000Kč u činností s vysokým požárním nebezpečím!

Obrázek - Téměř neviditelný hasicí přístroj a nepřístupný rozvaděč