Rizika - obecně

Riziko. Pojem, o kterém se hodně mluví. Proč? Protože je všude kolem nás. A protože je běžnou součástí našeho každodenního života, občas ho podceňujeme. Pokud ho podceníme hodně, může se něco stát. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) má za cíl rizika odhalit a pokud možno minimalizovat.

Co je to vlastně riziko? Každý ho vnímá jinak, ale nejčastěji je vyjadřováno jako kombinace pravděpodobnosti a následku (rozsahu) možného zranění nebo poškození zdraví (nebo poškození majetku). V běžném životě se setkáváme s riziky dnes a denně (riziko pádu ze schodů, zakopnutí, dopravní nehoda, říznutí atd.) a v podstatě nijak zvlášť se s riziky nezabýváme a neřešíme je. Pokud jsme ale v zaměstnání, je to jiné. Měli bychom rizika znát, uvědomovat si je a řídit se jimi. Tím můžeme předejít mnohdy zbytečným zraněním nebo škodě na majetku.

Rizika je povinen vyhledávat zaměstnavatel, a to na základě zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.), paragrafu 102: Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší.

Zákon č. 309/2006 Sb. stanovuje, že zaměstnavatel je povinen zajišťovat a provádět úkoly v hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví zaměstnance s ohledem na:

a) nebezpečí ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců při práci ve všech oblastech činnosti zaměstnavatele,

b) základní znalosti a dovednosti zaměstnanců,

c) počet zaměstnanců, jejich odbornou připravenost a jimi vykonávanou práci.

Dále zákon uvádí, že zaměstnavatel může zajišťovat plnění úkolů v prevenci rizik, je-li k tomu způsobilý nebo odborně způsobilý v případech a za podmínek uvedených výše pod písmeny a) a b) sám, jinak je povinen zajistit tyto úkoly odborně způsobilým zaměstnancem.

Zaměstnává-li zaměstnavatel

a) nejvýše 25 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, má-li k tomu potřebné znalosti,

b) 26 až 500 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, je-li k tomu odborně způsobilý, nebo jednou nebo více odborně způsobilými osobami,

c) více než 500 zaměstnanců, zajišťuje úkoly v prevenci rizik vždy jednou nebo více odborně způsobilými osobami.

Osoba odborně způsobilá v prevenci rizik má za úkol mimo jiné identifikovat rizika, zhodnotit je a přijmout opatření k jejich minimalizaci. Pro hodnocení rizik existuje spousta metod, ale každá osoba odborně způsobilá si může zvolit svůj vlastní systém hodnocení rizik – bezpečnost a ochrana zdraví při práci v právních předpisech neurčuje, jakou metodu je dobré/nutné použít. Výsledkem hodnocení rizik bývá většinou číslo, tzv. míra rizika (MR), která je dána součinem několika kritérií hodnocení rizika. Kritéria poté tvoří výslednou míru rizika, která může být v nejlepším případě „zanedbatelná“ a v nejhorším případě „extrémně vysoká“.

Pojďme se podívat na konkrétní případ:

Ať už je míra rizika větší nebo menší, vždy se k rizikům stanovují opatření, která mají za cíl rizika eliminovat a předcházet jim. Bohužel hodnocení rizik je jeden velký, nekonečný proces. Odhalit všechny rizika najednou je nereálné, v podstatě i nemožné. Zkuste si např. představit úplně obyčejnou varnou konvici – jde o malý, na obsluhu velmi jednoduchý spotřebič – a kolik v sobě skrývá rizik? Můžeme se popálit o jeho horký povrch, o jeho obsah (horkou vodu), může dojít k opaření ruky, nohy…, k pádu konvice na zem (na naši nohu), k úrazu el. proudem od poškozeného kabelu, k požáru od vadné konvice atd. Vyjmenovali jsme hned několik rizik od jednoho malého spotřebiče. Pokud si představíme výrobní podnik, kde budou velké stroje, ruční nářadí, tlakové nádoby, chemické látky, bude se tam svařovat atd., tak rizik tam bude nekonečné množství.

Není tedy možné úplně všechny rizika odhalit, ale aby došlo k co nejmenšímu počtu úrazů, nemocem z povolání, majetkovým ztrátám, je vždy potřeba chovat se zodpovědně, dodržovat pokyny uvedené v návodu výrobce, dodržovat pracovní a technologické postupy, používat předepsané osobní ochranné pracovní prostředky, účastnit se školení, lékařských prohlídek, upozorňovat na závady a nedostatky na pracovišti, atd.

Závěrem lze říci, že hodnocení rizik je jedním ze stěžejních dokumentů v oblasti BOZP a také častý cíl kontrol ze strany oblastních inspektorátu práce.