Stabilní hasicí zařízení

Pojem stabilní (popř. polostabilní) hasicí zařízení (SHZ) slyšel snad už každý z nás. Jedná se o druh vyhrazeného požárně bezpečnostního zařízení, konkrétně o zařízení pro potlačení požáru nebo výbuchu. Tyto systémy jsou určeny pro automatický hasební zásah v případě požáru, tzn., že pro jejich spuštění není nutná přítomnost osob. Ideální funkce SHZ je v koordinaci se systémy detekce požáru a systémy pro řízení evakuace (ideálně s elektrickou požární signalizací (EPS)). Funkci těchto systémů je však potřeba řídit speciálními typy ústředen. V oblasti PO (požární ochrana) se jedná o významné zařízení z hlediska zamezení šíření požáru a případně i jeho uhašení.

Většina lidí má zažito, že stabilní hasicí zařízení funguje na vodní bázi, neboť takovéto SHZ v činnosti můžeme velmi často vidět ve filmech – v celé budově od podzemních prostor až do nejvyšších pater stříká voda. Ovšem takto to funguje pouze v oněch filmech – ve skutečnosti se SHZ uvádí do chodu pouze tam, kde dochází k rozvoji požáru – důvod je zde vcelku jednoduchý – množství hasiva a obrovské ekonomické škody.

SHZ můžeme rozdělit dle několika kritérií, nejčastěji se používá rozdělení dle typu hasiva:

•          vodní – velmi časté použití – hasivem je voda. Výhodou je dobrá dostupnost, nízká cena a dobrá ochlazovací schopnost
•          pěnové – hasivem je pěna, nejčastěji se používají v chemických provozech, kde spolehlivě hasí požáry hořlavin
•          plynové – zde se používá plyn, který je šetrný k životnímu prostředí a pro člověka. Jeho obrovskou výhodou je to, že nepoškozuje technologie, zařízení a vybavení.
•          práškové – hasivem je prášek. Mezi výhody patří vysoká hasicí schopnost, ovšem velkou nevýhodou je zbytkový prášek po hašení, který se velmi těžce dostává pryč a je nutné provést sanaci zasaženého prostoru.
•          speciální např. aerosolová – požár se hasí aerosolem vzniklým hořením pevné látky. Aerosol má vyšší hasicí schopnost než hasicí prášky, protože aerosolový práškový oblak obsahuje velké množství částic, které jsou menší než částice hasicích prášků.

Podle provedení se pak stabilní hasicí zařízení dělí na:

•          stabilní hasicí zařízení,
•          polostabilní hasicí zařízení – většinou jde o vodní hasicí zařízení, u kterého není nádrž na vodu a čerpací zařízení. Zásobování vodou zajišťují cisternové automobilové stříkačky.
•          hadicové systémy – jedná se o jednoduché, velmi účinné a okamžitě dostupné prostředky pro hašení požáru. Hasivem nejčastěji bývá voda. Jejich předností je snadná obsluha a rychlé uvedení do činnosti.

Dále můžeme SHZ rozdělit podle toho, zda chrání objekt jako celek (např. jednotlivé požární úseky, jednotlivá podlaží, celý objekt) a nebo jsou určeny jen pro určité zařízení (ochrana lakovacích linek, chemických provozů apod.).

O nutnosti vybavit objekt/zařízení stabilním hasicím zařízením rozhoduje projektant – především výpočtem. Pokud je v Požárně bezpečnostním řešení stavby požadavek na to, aby byl objekt vybaven stabilním hasicím zařízením, je nutno tomuto požadavku vyhovět. Naopak, pokud SHZ není požadováno a investor se přece jen rozhodne, že ho tam chce mít, tak je to samozřejmě možné. Sice mu vzrostou počáteční náklady, ale v případě vzniku požáru se mu tato investice zcela jistě vyplatí.

Také se může stát, že požadavek na SHZ vysloví pojišťovny a po svých klientech jeho instalaci vyžadují. V takovém případě už pak záleží na vzájemné domluvě mezi pojišťovnou a klientem.

Pokud již ve firmě stabilní hasicí zařízení máte, nezapomínejte, že se jedná a o vyhrazený druh požární techniky, na jejichž projektování, instalaci, provoz, kontrolu, údržbu a opravy jsou kladeny zvláštní požadavky.

POZOR! V případě souběhu dvou a více vzájemně se ovlivňujících požárně bezpečnostních zařízení musí být projektem řešeny jejich základní funkce a stanoveny priority (např. pořadí a způsob uvádění jednotlivých prvků systému do činnosti). Koordinaci přitom zabezpečuje zpracovatel požárně bezpečnostního řešení stavby.

Provozuschopnost instalovaného SHZ se prokazuje dokladem o jeho montáži, funkční zkoušce, nebo koordinační funkční zkoušce, kontrole provozuschopnosti, údržbě a opravách. U SHZ nezapomínejte vést záznamy v příslušné provozní dokumentaci (např. provozní knize SHZ).

Kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení se provádí v rozsahu stanoveném právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací jeho výrobce nejméně jednou za rok, pokud výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo prováděcí dokumentace anebo posouzení požárního nebezpečí nestanoví lhůty kratší.

Závěrem upozorňujeme, že správná funkce SHZ může v případě požáru zachránit nejeden lidský život a zabránit obrovským materiálním škodám. Nepodceňujte proto pravidelnou kontrolu a údržbu tohoto zařízení a zajistěte si co nejvyšší požární ochranu ve Vašich objektech.

Obrázek 1 - Ukázka stabilního hasicího zařízení