Více zaměstnavatelů na jednom pracovišti

Pokud na společném pracovišti působí dva a více zaměstnavatelů, měli by být vzájemně informováni o možných nebezpečích, která vyplývají z jejich činnosti a můžou ohrozit jejich zaměstnance. Nestačí si mezi sebou říct, jaká rizika zaměstnancům hrozí, ale vzájemné informování musí být provedeno písemnou formou. Zprvu by to mohlo vypadat jako jednoduchá věc, že předáme druhé společnosti naše rizika a tím naše povinnost končí, ale nikoliv! Zaměstnavatelé jsou povinni přijmout opatření k ochraně před působením rizik pro všechny zaměstnance na pracovišti a určit osobu, která bude koordinovat provádění opatření.

Tato povinnost neplatí pouze pro riziková pracoviště, stavby, výrobní provozy apod., ale je to povinnost zaměstnavatelů na všech společných pracovištích.

V § 101, odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., (zákoník práce, dále jen ZP), je uvedeno: Plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti. Na základě písemné dohody zúčastněných zaměstnavatelů touto dohodou pověřený zaměstnavatel koordinuje provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění.

Modelové příklady:

Společnost, která provozuje sklad hutního materiálu (ve svém areálu), musí seznámit s riziky a opatřením k ochraně zdraví zaměstnanců např. smluvní partnery zajišťující dopravu materiálu. V takovém případě bývá ve společnosti zpracován i místní bezpečnostní předpis – dopravní řád, který blíže specifikuje konkrétní podmínky a pravidla pro silniční a nákladní dopravu v areálu. Nejčastěji takové společnosti doplňují ke smluvním podmínkám i případná rizika v areálu (hodnocení rizik), přijatá opatření a zmiňovaný dopravní řád. Smluvnímu partnerovi, tímto způsobem prokazatelně předají rizika a seznámí je s opatřením v areálu. Smluvní partner by měl dále informovat své řidiče, kteří vjíždí do areálu společnosti o možných rizicích a specifikách pracoviště. Samotný vjezd řidiče do areálu nemusí být jednoduchou záležitostí, některé společnosti vyžadují ještě přísnější pravidla. Před vjezdem do areálu, musí řidič na vrátnici stvrdit svým podpisem, že byl seznámen s návštěvním řádem, ve kterém mohou být uvedena pravidla pro pohyb osob, parkování vozidel, důležitá telefonní čísla pro případ mimořádné události apod. Návštěvní řád skvěle doplňuje mapa areálu s důležitými informacemi. V některých společnostech bývá návštěvám při vstupu do areálu předána přehledná mapa areálu se základními pravidly doplněná identifikační kartou, na které jsou uvedena důležitá telefonní čísla.

A nyní ze strany přepravce. Ten by měl předat společnosti, pro kterou bude zajišťovat přepravu materiálu, rizika plynoucí z činnosti řidiče vozidla. Osoba pověřená koordinací přepravní společnosti v areálu, by měla posoudit (ve spolupráci s bezpečnostním technikem), jaká rizika jsou pro ně významná a zda je budou akceptovat. Nemělo by se tedy stát, jak bývá v praxi zvykem, že dostanou obsáhlou dokumentace analýzy rizik pro celou dopravní společnost, mnohdy i s riziky vyhodnocenými pro leteckou přepravu. Taková dokumentace je pro osobu, která má koordinovat činnost smluvního partnera a bezpečnostního technika opravdu těžká na vyhodnocení. Zaměstnanci v areálu hutní společnosti, kteří mohou přijít do kontaktu s tímto dopravcem, by měli být o rizicích, které vnáší na pracoviště informováni. A informace, že mohou být sraženi letadlem, je pro ně minimálně úsměvná.

Dále bych jako příklad uvedl společnost, která vykonává převážně administrativní činnost a v pravidelných intervalech ji navštěvuje technik, který provádí servis nápojových automatů. Administrativní společnost má na svém pracovišti vyhodnocena rizika a přijata opatření, které předá společnosti, jenž se o nápojové automaty stará, osobou pověřenou koordinací činností externí firmy, bude nejčastěji určen vedoucí zaměstnanec společnosti odpovídající za pracoviště. Společnost provozující nápojový automat musí administrativní společnosti předat rizika, ale musí se jednat o rizika, které technik na pracoviště „vnáší". Nemělo by se tedy jednat o seznam rizik, pro celou společnost provozující automaty, ale o konkrétní rizika vyplývají z činnosti technika a případně z činnosti zařízení. Zařízení jako takové může být také zdrojem rizik. Na každém elektrickém zařízení, které se připojuje do elektrické sítě, se musí např. provádět revize a kontroly a analýza rizik by měla tuto skutečnost zahrnovat.

Pokud zaměstnavatel přistupuje k této problematice zodpovědně a učiní kroky, které jsou nad rámec právních požadavků, přidaná hodnota může být nevyčíslitelné hodnoty. Zmařený lidský život nebo zdraví již v takovém případě nic nevrátí. Povědomí osob o BOZP vzroste a u zákazníka vzbudí pocit důvěry k vykonávané práci a dodržování bezpečnostních, hygienických a protipožárních zásad spojených například s ochrannou životního prostředí ve společnosti.

Tato oblast bývá při kontrolách oblastních inspektorátů práce prověřována, v případě zjištění porušení (např. v souvislosti s pracovním úrazem), hrozí zaměstnavateli pokuta ve výši 300 000 Kč a v krajním případě až 2 000 000 Kč.

Autor: kolektiv specialistů společnosti CIVOP, civop@civop.cz