Základní pojmy v oblasti pracovních úrazů

V rámci bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) toho bylo o pracovních úrazech napsáno mnoho, ale spousta zaměstnavatelů a zaměstnanců občas neví, co lze a nelze považovat za pracovní úraz. Pojďme se tedy nyní podívat na základní pojmy používané v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění.

Základní definice pracovního úrazu dle zákoníku práce zní: Pracovním úrazem je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

POZOR! V rámci odškodnění pracovních úrazů v oblasti BOZP musí dojít k pracovnímu úrazu nezávisle na vůli poškozeného, navíc krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů! Působením zevních vlivů se rozumí např. pád břemena, napadení jinou osobou, přejetí osoby manipulačním prostředkem atd., a také se zde počítá i působení vlastní tělesné síly, nejčastěji zakopnutí, uklouznutí, pád. Působení těchto zevních vlivů však musí být krátkodobé a náhlé.

Pokud se zaměstnanec sám úmyslně poraní (např. si najede na nohu paletovým vozíkem, aby dostal nějaké bolestné, pořeže se ostrým nožem…), nejedná se o pracovní úraz!

Plněním pracovních úkolů je výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a z právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní cesty.

Plněním pracovních úkolů je též činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace, rady zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci či zástupce zaměstnanců v Evropské radě zaměstnanců nebo ostatních zaměstnanců, popřípadě činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nevykonává proti výslovnému zákazu zaměstnavatele, jakož i dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem.

V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné před počátkem práce nebo po jejím skončení (např. převléknutí se do pracovního oděvu) a úkony obvyklé v době přestávky v práci na jídlo a oddech konané v objektu zaměstnavatele a dále vyšetření u poskytovatele zdravotních služeb prováděné na příkaz zaměstnavatele nebo vyšetření v souvislosti s noční prací, ošetření při první pomoci a cesta k němu a zpět. Takovými úkony však nejsou cesta do zaměstnání a zpět, stravování, vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb ani cesta k němu a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele.

Pokud tedy zaměstnanec půjde na periodickou lékařskou prohlídku k poskytovateli pracovnělékařských služeb, na kterou ho vyslal zaměstnavatel, jednalo by se o pracovní úraz. Pokud ovšem půjde zaměstnanec např. Ke svému obvodnímu lékaři, že ho bolí v krku, již se o pracovní úraz nejedná.

V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů je také školení zaměstnanců organizované zaměstnavatelem nebo odborovou organizací, popřípadě orgánem nadřízeným zaměstnavateli, kterým se sleduje zvyšování jejich odborné připravenosti.

POZOR! Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět. Cestou do zaměstnání a zpět se rozumí cesta z místa zaměstnancova bydliště (ubytování) do místa vstupu do objektu zaměstnavatele nebo na jiné místo určené k plnění pracovních úkolů a zpět; u zaměstnanců v lesnictví, zemědělství a stavebnictví také cesta na určené shromaždiště a zpět.

Cesta z obce bydliště zaměstnance na pracoviště nebo do místa ubytování v jiné obci, která je cílem pracovní cesty, pokud není současně obcí jeho pravidelného pracoviště, a zpět se posuzuje jako nutný úkon před počátkem práce nebo po jejím skončení.

Pokud tedy zaměstnanec půjde např. v zimě po zledovatělém chodníku do práce, uklouzne a způsobí si úraz, nejedná se o úraz pracovní. Ovšem po vlastníkovi chodníku může vyžadovat odškodné, neboť vlastník chodníku je povinen nahradit škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti chodníku, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.

Takovýto úraz by tedy neřešil zaměstnavatel poškozeného, ale poškozený by se musel sám obrátit na vlastníka a tento spor začít řešit.

Obdobný případ se může stát na parkovišti před budovou zaměstnavatele. Z hlediska BOZP se nejedná o pracovní úraz, pokud si zaměstnanec přivodí úraz na parkovišti, a to i přesto, že je  vlastníkem parkoviště zaměstnavatel.

POZOR! O tom, zda úraz bude šetřen jako pracovní, rozhoduje zaměstnavatel!!!

Obrázek 1 - Pracovní úraz vzniklý při manipulaci s měřícím přípravkem u lisovacího stroje