Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání

Pracovní úrazy jsou nepříjemnou součástí pracovního prostředí jakékoliv společnosti, a to nejen z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). K pracovnímu úrazu může dojít v podstatě kdekoliv a při jakékoliv činnosti. Jen v roce 2022 zaevidoval Státní úřad inspekce práce společně s Českým báňským úřadem celkem 36 117 pracovních úrazů. Z tohoto celkového počtu bylo 88 smrtelných, 797 závažných a 35 232 ostatních pracovních úrazů.

Co je důležité mít na paměti:

• Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
• Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen.
• Zaměstnavatel je povinen nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela nebo zčásti nezprostí.

I když si zaměstnavatel může myslet, že má BOZP perfektně zajištěnou, vždycky se může stát, že k nějakému pracovnímu úrazu, případně nemoci z povolání, dojde. Aby veškerá tíha nákladů na výplatu pojistného nebyla jen na zaměstnavateli, byla do legislativy zavedena povinnost pro všechny zaměstnavatele, kteří zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance, platit pojistné.

Spousta zaměstnavatelů si bohužel neuvědomuje, že povinnost platit pojistné za zaměstnavatele v podstatě přináší řadu výhod. Náklady na léčbu při pracovním úraze, případně odškodnění za trvalé následky anebo v nejhorším případě následky platby při smrti zaměstnance, by v případě neplnění z pojistky mohlo zaměstnavatele dostat do velkých finančních potíží.

Skutečnost, že má podnik nějaké zaměstnance, je zaměstnavatel povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit organizační jednotce pojišťovny, v jejímž obvodu má zaměstnavatel sídlo (trvalé bydliště) a uvést své identifikační číslo zaměstnavatele nebo jiné označení, které je nahrazuje.

U tohoto druhu pojištění zaměstnavatel nemá právo volby pojišťovny. Do 31.12.1992 bylo možné se pojistit u České pojišťovny, a. s., ale od 1.1.1993 už je to možné jen u Kooperativy pojišťovny, a. s. Pojistné podmínky mají obě pojišťovny shodné, rozdíl je dán pouze číslem bankovního účtu (uvedeno v právním předpise), na který má být pojistné placeno, a samozřejmě je rozdílné kontaktní místo, kde se oznamují škody v souvislosti s tímto pojištěním.

Takto pojištěný zaměstnavatel má právo, aby za něho pojišťovna nahradila škodu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá podle zákoníku práce. Nárok na náhradu škody z události, která by mohla být důvodem vzniku práva na plnění pojišťovny, musí být poprvé uplatněn zaměstnavatelem u pojišťovny v době trvání zákonného pojištění s výjimkou případů, kdy poškozený má právo na plnění přímo vůči příslušné pojišťovně.

Je samozřejmostí, že právní předpis stanovuje v souvislosti s pojištěním zaměstnavateli určité povinnosti, a to:

a) dbát, aby nenastala škodná událost. Zejména nesmí porušovat povinnosti směřující k        odvrácení nebo zmenšení nebezpečí, které jsou jí uloženy právními předpisy nebo na jejich základě, ani nesmí trpět porušování těchto povinností ze strany třetích osob. Pokud již škodná událost nastala, musí učinit nutná opatření k tomu, aby škoda byla co nejmenší;

b) bez zbytečného odkladu oznámit organizační jednotce pojišťovny, v jejímž obvodu má zaměstnavatel sídlo (trvalé bydliště):

1. každé zvýšení nebezpečí, o němž zaměstnavatel ví a které nastalo po vzniku pojištění,
2. že nastala škodná událost, vyjádřit se k požadované náhradě a její výši, případně        zmocnit pojišťovnu, aby za něho v této věci jednala,
3. že v souvislosti se škodnou událostí bylo zahájeno trestní řízení proti zaměstnanci zaměstnavatele nebo třetí osobě, a informovat pojišťovnu o průběhu a výsledku řízení,
4. že poškozený uplatňuje právo na náhradu škody u soudu;

c) v řízení o náhradě škody respektovat pokyny pojišťovny, zejména bez souhlasu pojišťovny se nezavazovat k náhradě promlčené pohledávky;

d) nepřistoupit bez souhlasu pojišťovny na uzavření soudního smíru.

Poruší-li zaměstnavatel povinnosti uvedené výše v písm. a), b) a c) a tím ztíží zjištění právního důvodu plnění, rozsahu nebo výše škody, má pojišťovna vůči němu právo na přiměřenou náhradu, zejména nákladů vyvolaných tímto porušením, nejvýše však do poloviny částek, které z důvodu pojistné události vyplatila.

Samozřejmě jsou zde i určité výjimky vůči plnění pojištění, a to:

• způsobil-li zaměstnavatel nebo zaměstnanec zaměstnavatele škodu úmyslně, pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky;
• došlo-li ze strany zaměstnavatele nebo jejího zaměstnance k zvláště závažnému porušení předpisů o BOZP a pokud toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem škody;
• došlo-li ke škodě v přímé souvislosti s výkonem činnosti provozované neoprávněně.

Stejné právo má pojišťovna proti zaměstnavateli, byla-li škoda způsobena zaviněným porušením pracovních povinností v pracovněprávních vztazích, avšak jen do výše, kterou může zaměstnavatel požadovat na odpovědném zaměstnanci podle pracovněprávních předpisů.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci je důležitou součástí pracovních povinností všech zaměstnanců a zaměstnavatelů. I tak ale může dojít k negativní události, a proto je potřeba nepodcenit pojistné a nesnažit se obejít zákon.