Změny v oblasti fyzické zátěže a pracovních poloh a vybraných CHLaS

Dne 17. února 2020 bylo rozesláno, s účinností od 1. března 2020, nařízení vlády č. 41/2020 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o NV, které je v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) nepostradatelným předpisem. Novela se týká především změn v oblasti chemických látek, a to karcinogenů, mutagenů a látek toxických pro reprodukci a dále pak dochází k významné změně u rizikových faktorů fyzická zátěž a pracovní poloha.

V části „minimální opatření k ochraně zdraví při práci, bližší hygienické požadavky na pracoviště, informace k ochraně zdraví při práci s karcinogeny, mutageny a látkami toxickými pro reprodukci“ došlo k úpravě § 18, odst. 2, který nově zní:

Jestliže z výsledků hodnocení vyplyne, že používání chemických látek uvedených v § 16 odst. 1 písm. a) (Mezi chemické karcinogeny, mutageny nebo látky toxické pro reprodukci se řadí látky klasifikované jako chemické karcinogeny kategorie 1 a 2, mutageny kategorie 1 a 2 a látky toxické pro reprodukci kategorie 1 a 2 podle zákona o chemických látkách)nelze z technických důvodů nahradit chemickou látkou nebo postupem podle odstavce  1 (Pokud je to technicky možné, musí být používání látek uvedených v § 16 na pracovišti omezeno zejména použitím látek, přípravků nebo postupů, které nejsou rizikové nebo jsou méně rizikové pro zdraví zaměstnance), musí zaměstnavatel zajistit, aby jejich používání nebo výroba byly prováděny, pokud je to technicky uskutečnitelné, v technologicky uzavřeném systému. Není-li zavedení uzavřeného systému technicky uskutečnitelné, musí být expozice zaměstnance snížena na co nejnižší technicky dosažitelnou úroveň a práce prováděna pouze v kontrolovaném pásmu. Zřízení kontrolovaného pásma se nevyžaduje u prací, které jsou vykonávány krátkodobě, to je méně než 4 hodiny za směnu. Zřízení kontrolovaného pásma se dále nevyžaduje u prací ve venkovním prostředí v případě expozice emisním výfukovým plynům ze vznětových motorů anebo při používání ropných uhlovodíků, pokud jsou ropné uhlovodíky používány k pohonu spalovacích motorů.

Výsledkem je, že zaměstnavatel bude muset v určitých případech zřídit kontrolovaná pásma, na něž jsou kladeny další požadavky:

•   Kontrolovaná pásma musí být označena a zajištěna tak, aby do nich nevstupovali zaměstnanci, kteří v nich nevykonávají práci, opravy, údržbu, zkoušky, revize, kontrolu nebo dozor.
•   Do kontrolovaných pásem mohou být zaměstnavatelem zařazeny i další práce, při kterých jsou zaměstnanci vystaveni působení rizikových faktorů, pokud je toho třeba k ochraně zdraví zaměstnanců.
•   V kontrolovaném pásmu je zakázáno jíst, pít a kouřit; pro tyto účely musí být vyhrazeny zvláštní prostory.
•   Vstupovat do kontrolovaného pásma je možné jen s osobními ochrannými pracovními prostředky určenými pro výkon práce v kontrolovaném pásmu.

POZOR! V kontrolovaném pásmu nesmějí pracovat mladiství zaměstnanci, a to ani z důvodu přípravy na povolání, dále těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, které kojí, a zaměstnankyně-matky do konce devátého měsíce po porodu.

Další významnou změnou pro oblast BOZP je § 25, odstavec 9, který nově zní:

Pro rizikové faktory, jimiž jsou fyzická zátěž nebo pracovní poloha, může zaměstnavatel zařadit práce do druhé kategorie na základě odborného hodnocení provedeného držitelem autorizace k vyšetření v oboru fyziologie práce podle § 83a odst. 1 písm. i) zákona o ochraně veřejného zdraví (zákon č. 258/2000 Sb.) Odborné hodnocení musí obsahovat údaje o charakteru práce, místu výkonu práce, době výkonu práce, směnnosti, informace o manipulovaném materiálu, režimu práce a odpočinku v průběhu konání práce, používaném nářadí, pohlaví zaměstnanců a jejich rotaci na jednotlivých pracovních pozicích a fotodokumentaci vztahující se k pracovnímu prostředí, pokud byla pořízena. Věta první se nepoužije, jde-li o vyřazení práce z rizikových prací pro rizikové faktory fyzická zátěž nebo pracovní poloha. Jestliže se pro rizikový faktor fyzická zátěž nebo pracovní poloha vyskytne na pracovišti nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, zaměstnavatel v době 6 měsíců ode dne uznání nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání provede měření uvedeného rizikového faktoru podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Měření a hodnocení lokální svalové zátěže je upraveno v příloze č. 5 části B k NV č. 361/2007 Sb.

Z výše uvedeného vyplývá, že u rizikových faktorů fyzická zátěž nebo pracovní poloha lze zařadit práce do druhé kategorie na základě odborného hodnocení provedeného držitelem autorizace k vyšetření v oboru fyziologie práce. Toto ovšem neplatí, jde-li o vyřazení práce z rizikových prací pro rizikové faktory fyzická zátěž nebo pracovní poloha.

POZOR! Jestliže se pro rizikový faktor fyzická zátěž nebo pracovní poloha vyskytne na pracovišti nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, zaměstnavatel v době 6 měsíců ode dne uznání nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání provede měření uvedeného rizikového faktoru podle zákona o ochraně veřejného zdraví!

Dále dochází ke změnám v příloze č. 2, části A, která se týká seznamu chemických látek a jejich přípustných expozičních limitů a nejvyšší přípustné koncentrace.

V příloze byl původně „faktor přepočtu na ppm“ a nově je zde „přepočet na ppm“. Hodnoty se mohou lišit, doporučujeme tedy případně kontrolu.

Výčet změn není konečný. Některé změny se oblasti BOZP dotýkají méně, proto zde nejsou uvedeny. Navíc novela má dělenou účinnost, některé změny týkající se zejména prachů vejdou v účinnost v roce 2023, resp. 2025. Každopádně pokud se Vás tato oblast týká, doporučujeme probrat novelu NV č. 361/2007 Sb. s Vašim specialistou BOZP.

Obrázek 1 – Pro měření fyzické zátěže je možné použít např. EMG Holter