Změny v povinné výbavě a v autolékárničce

V rámci služeb bezpečnosti práce a požární ochrany (BOZP a PO) se při kontrolách pracovišť zaměřujeme i na obsah lékárniček na pracovišti. V dnešním článku se ale zaměříme na nejpodstatnější změny v povinné výbavě automobilů a autolékárničce.

Ke změně došlo dne 1. října 2018, kdy vstoupil v účinnost zákon č. 193/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů. Dále vešla v účinnost vyhl. č. 206/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění vyhlášky č. 235/2017 Sb.

První významná změna pro všechny řidiče je ta (a částečně se týká i BOZP při používání služebních vozidel), že pokud Vás policista odešle k technické silniční kontrole, protože se mu nezdá stav Vašeho vozidla, tak jste povinni zajet k mobilní kontrolní jednotce, do stanice technické kontroly, do stanice měření emisí nebo do autorizovaného metrologického střediska, pokud zajížďka včetně cesty zpět není delší než 16 kilometrů. Dříve tato zajížďka nesměla být delší než 8km. Technickou silniční kontrolou se rozumí kontrola technického stavu a činnosti vozidla, jeho systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků a jejich vlivu na životní prostředí za účelem zjištění či vyloučení závad podle zvláštního právního předpisu.

Náklady na provedení technické silniční kontroly uhradí tomu, kdo ji provedl, policie. Zjistí-li se při technické silniční kontrole vážná nebo nebezpečná závada, je řidič vozidla povinen policii náklady na provedení této kontroly uhradit; při správě placení těchto nákladů se postupuje podle daňového řádu.

Další důležitou změnou týkající se nás všech řidičů je změna v provedení nouzového pruhu. Konkrétně je v zákoně uvedeno: Není-li dálnice nebo silnice pro motorová vozidla s nejméně dvěma jízdními pruhy volně průjezdná z důvodu kolony stojících nebo pomalu jedoucích vozidel, jsou řidiči vozidel povinni vytvořit mezi jízdními pruhy prostor pro průjezd vozidel s právem přednostní jízdy; při tom smějí vjet na krajnici nebo na střední dělící pás. Jsou-li v jednom směru jízdy více než dva jízdní pruhy, vytváří se tento prostor mezi jízdním pruhem, který je nejvíce vlevo, a k němu přiléhajícím jízdním pruhem. Do tohoto prostoru smějí vjet pouze vozidla s právem přednostní jízdy, vozidla správce pozemní komunikace a vozidla sloužící k odstranění následků dopravní nehody nebo překážky provozu na pozemních komunikacích.

Ovšem změny, které přivítá každý řidič, je změna v povinné výbavě vozidel a v autolékárničce.

Podle zákona jsou výbavou vozidla věci, které jsou určeny k zajištění provozu, údržby a opravám vozidla, nebo k ochraně a zajištění přepravovaných osob nebo nákladů před újmou na zdraví, poškozením nebo před nepříznivými vlivy různého charakteru, nebo pro zvýšení komfortu jízdy a příjem nebo předávání informací z vozidla, například náhradní kolo, nářadí, výstražný trojúhelník, prostředky pro připevnění nákladů, lékárnička, jednotka úpravy vzduchu, rádiový přijímač.

Náhradním dílem jsou věci, které jsou určeny k nahrazení původního samostatného technického celku nebo konstrukční části vozidla. Náhradní díl, na který se vztahuje schvalování typu, musí splňovat technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.

Za povinnou výbavu, která musí být umístěna ve vozidle, lze stanovit pouze náhradní elektrické pojistky, náhradní žárovky výměnného zdroje světla, náhradní kolo a příslušenství nutné k jeho výměně nebo prostředky pro bezdemontážní opravu poškozené pneumatiky umožňující nouzové dojetí, lékárničku, přenosný výstražný trojúhelník nebo hasicí přístroj.

Rozsah povinné výbavy, způsob jejího umístění ve vozidle a technické požadavky na povinnou výbavu stanovuje vyhl. č. 341/2014 Sb., v platném znění.

Mezi povinnou výbavu vozidel patří:

1. Náhradní kolo a příslušenství nutné k jeho výměně

Tím se rozumí:

a)       náhradní kolo, tedy ráfek s pneumatikou, které je dostatečně upevněno v držáku zajišťujícím, že síla při snímání kola z držáku nebo vkládání do držáku nepřesáhne 490 N; v případě, kdy je na vozidle použito více rozměrů kol, musí být náhradní kolo použitelné pro všechny tyto rozměry nebo musí být vozidlo vybaveno náhradními koly pro všechny rozměry,

b)      klíč na matice nebo šrouby kol vozidla a

c)       příruční zvedák o nosnosti rovnající se alespoň největší technicky přípustné hmotnosti na nápravu nejvíce zatížené nápravy vozidla nebo jízdní soupravy nebo rovnající se hmotnosti zvedané části vozidla z největší technicky přípustné hmotnosti vozidla při zvedání této části způsobem stanoveným výrobcem pro použití zvedáku.

Náhradním kolem a příslušenstvím nutným k jeho výměně musí být vybaveno vozidlo kategorie M, N, O nebo R, s výjimkou

a)       vozidla, které má opatřena všechna kola pneumatikami zvláštní konstrukce umožňující nouzové dojetí po defektu s indikací defektu v kterékoliv z pneumatik,

b)      vozidla, které je vybaveno prostředky pro bezdemontážní opravu poškozené pneumatiky umožňující nouzové dojetí,

c)       vozidla s patřičným smluvním vztahem, na jehož základě bude zajištěna oprava poškozené pneumatiky nepřetržitě na celém území České republiky,

d)      městského autobusu, zásahového požárního automobilu, komunálního vozidla, které je provozováno na omezeném území v operativním dosahu servisních služeb svého provozovatele, přípojného vozidla kategorie O1 nebo R1, požárního přípojného vozidla nebo přípojného vozidla kategorie R, které je provozováno na omezeném území v operativním dosahu servisních služeb svého provozovatele, nebo

e)      vozidla v jízdní soupravě, je-li náhradním kolem stejného rozměru a provedení a příslušenstvím nutným k jeho výměně vybaveno jiné vozidlo v této jízdní soupravě.

2. Lékárnička

Obsahem lékárničky musí být:

a)      motolékárnička

b)      autolékárnička

V autolékárničce už nemusí být trojcípý šátek, náplast s polštářkem a plastová rouška. Důležité ale je, že lékárničku není nutné vyhodit i nepoužitou jen kvůli tomu, že má prošlou dobu použitelnosti.

Obsah lékárničky se ukládá do samostatného pouzdra. Součásti obsahu lékárničky musí být neporušené, vizuálně v pořádku a nesmí vykazovat známky znečištění či jiného znehodnocení. Lékárnička se ve vozidle ukládá v takovém prostoru, aby na ni nemohlo dopadat přímé sluneční záření. Úložný prostor pro lékárničku musí být suchý a čistý a musí být snadno přístupný. Ve vozidle pro hromadnou přepravu cestujících se lékárnička umisťuje na označeném a přístupném místě v prostoru vozidla určeném pro cestující.

3. Výstražný trojúhelník

4. Hasicí přístroj

Hasicím přístrojem musí být vybaveno vozidlo kategorie M2, M3 nebo sanitní vozidlo, a to

• vozidlo kategorie M2 nebo M3, které má nejvýše 22 míst k přepravě osob kromě místa řidiče, jedním nebo několika hasicími přístroji s minimální hasicí schopností 21 A nebo 113 B,
• jiné vozidlo kategorie M2 nebo M3 jedním nebo několika hasicími přístroji s minimální hasicí schopností 43 A nebo 183 B nebo hasicím přístrojem podle předpisu EHK č. 107 nebo automatickým hasicím systémem v kombinaci s alespoň jedním hasicím přístrojem hasicí schopnosti 21 A nebo 113 B umístěným v blízkosti místa řidiče a
• sanitní vozidlo hasicím přístrojem s hasicí schopností 34 B.

Hasicí přístroj se ve vozidle upevňuje do úchytu pro umístění ve směru svislém nebo vodorovném tak, aby spolehlivě odolával zrychlení nejméně 6 g ve směru čelního nárazu vozidla, a umisťuje se na dobře viditelném a snadno přístupném místě, přičemž jeden přístroj se instaluje v bezprostřední blízkosti řidiče vozidla.

Další změny se týkají stáčení tachometru, změna frekvence STK u motorek, dále pak, že zvláštním výstražným světlem modré a nově i červené barvy mohou být vybavena vozidla Ministerstva vnitra používaná policií, vozidla používána Hasičským záchranným sborem České republiky nebo jednotkami požární ochrany a vozidla poskytovatele zdravotnické záchranné služby, atd.

Spoustu ujetých kilometrů bez nehod Vám za tým specialistů BOZP a PO přeje spol. CIVOP s.r.o.

Obrázek 1 – Autolékárničku ukládejte na snadno dostupném místě.

Pozn. Kategorie silničních a zvláštních vozidel

1. KATEGORIE L: popis silničních vozidel kategorie L a její další členění jsou uvedeny v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím schvalování dvoukolových a tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozor nad trhem.

Silniční vozidla podkategorie LZ jsou dvoukolová a tříkolová vozidla a čtyřkolky, které konstrukčně odpovídají silničním vozidlům podle věty první a jsou zkonstruovány a vyrobeny k využití pro ozbrojené složky, civilní ochranu, požární službu, složky odpovídající za udržování veřejného pořádku a lékařskou záchrannou službu.

2. KATEGORIE M: motorová vozidla konstruovaná a vyrobená především pro dopravu osob a jejich zavazadel.

• 2.1. Kategorie M1: vozidla kategorie M, s nejvýše osmi místy k sezení kromě místa k sezení řidiče. Vozidla náležející do kategorie M1 nesmí mít prostor pro stojící cestující. Počet míst k sezení může být omezen na jedno (tj. místo k sezení řidiče).
• 2.2. Kategorie M2: vozidla kategorie M, s více než osmi místy k sezení kromě místa k sezení řidiče a s maximální hmotnosti nepřevyšující 5 tun. Vozidla náležející do kategorie M2 mohou mít kromě míst k sezení i prostor pro stojící cestující.
• 2.3. Kategorie M3: vozidla kategorie M, s více než osmi místy k sezení kromě místa k sezení řidiče a s maximální hmotností převyšující 5 tun. Vozidla náležející do kategorie M3 mohou mít prostor pro stojící cestující.

3. KATEGORIE N: motorová vozidla konstruovaná a vyrobená především pro dopravu nákladů.

• 3.3. Kategorie N3: vozidla kategorie N s maximální hmotností převyšující 12 tun.
• 3.2. Kategorie N2: vozidla kategorie N s maximální hmotností převyšující 3,5 tuny, ale nepřevyšující 12 tun.
• 3.1. Kategorie N1: vozidla kategorie N s maximální hmotností nepřevyšující 3,5 tuny.

4. KATEGORIE O: přípojná vozidla konstruovaná a vyrobená pro dopravu nákladů nebo osob i pro ubytování osob.

• 4.1. Kategorie O1: vozidla kategorie O s maximální hmotností nepřevyšující 0,75 tuny.
• 4.2. Kategorie O2: vozidla kategorie O s maximální hmotností převyšující 0,75 tuny, ale nepřevyšující 3,5 tuny.
• 4.3. Kategorie O3: vozidla kategorie O s maximální hmotností převyšující 3,5 tuny, ale nepřevyšující 10 tun.
• 4.4. Kategorie O4: vozidla kategorie O s maximální hmotností převyšující 10 tun.